Rychlá odpověď: Revize hromosvodu zahrnuje vizuální prohlídku jímacího zařízení a svodů, měření odporu uzemnění a kontrolu pospojování a přepěťových ochran (SPD). Závazné lhůty stanovuje nařízení vlády č. 190/2022 Sb. – zpravidla 1× za 4 roky, u objektů s vyšším rizikem 1× za 2 roky, u prostředí ATEX 1× ročně. Technické provedení řeší soustava norem ČSN EN 62305. Výstupem je revizní zpráva se závěrem vyhovuje / nevyhovuje / vyhovuje s výhradami.
Hromosvod je zařízení, na které se myslí jen při bouřce nebo při kontrole pojišťovny. Přitom v průmyslových objektech, výrobních halách a komerčních budovách je správně fungující ochrana před bleskem podmínkou platnosti pojistky i zákonnou povinností. Revize hromosvodu má přesně definovaný obsah a lhůty – a zanedbání se může projevit odmítnutým pojistným plněním při zásahu blesku.
Jaké předpisy a normy platí pro revize hromosvodů?
Revize hromosvodu se řídí:
- Nařízení vlády č. 190/2022 Sb. (o vyhrazených technických elektrických zařízeních) společně se zákonem č. 250/2021 Sb. – stanovují povinnost revizí a jejich závazné lhůty; od 1. 7. 2022 nahradily vyhlášku 73/2010 Sb.
- ČSN EN 62305-1 až -4 (Ochrana před bleskem) – základní soustava norem pro návrh a technické provedení revize bleskosvodů
- ČSN 33 2000-6 – revize a zkoušení elektrických instalací
- Stavební zákon a prováděcí vyhlášky o technických požadavcích na stavby – pro objekty se zvláštními požadavky
- Pojistné podmínky – mnoho průmyslových pojišťoven vyžaduje platnou revizi hromosvodu jako podmínku pojistného plnění při zásahu bleskem
Jak často se dělá revize hromosvodu?
Závazné lhůty pravidelných revizí dnes stanovuje nařízení vlády č. 190/2022 Sb. (příloha č. 4). Rozdělení do tříd ochrany LPS (Lightning Protection System) a technické provedení upravuje ČSN EN 62305-3. Orientační přehled podle typu objektu:
| Typ objektu / Třída LPS | Lhůta revize |
|---|---|
| Objekty s nebezpečím výbuchu (ATEX, chemie) | 1 rok (dle analýzy rizik) |
| Objekty s vyšším rizikem (IT centra, nemocnice, školy) – třída LPS I/II | 2 roky |
| Běžné stavby (průmyslové haly, komerční i obytné objekty) – třída LPS III/IV | 4 roky |
| Po každém přímém zásahu bleskem | mimořádná revize ihned |
Pro průmyslové a komerční objekty vychází podle analýzy rizik zpravidla lhůta 2 nebo 4 roky. Pokud váš objekt sousedí s ATEX prostorami nebo je pojišťovnou klasifikován jako rizikový, počítejte s ročními revizemi.
Co revize hromosvodu zahrnuje?
Revize se skládá z vizuální prohlídky a měření. Technik postupuje systematicky od jímacího zařízení přes svody až k uzemnění.
1. Prohlídka jímacího zařízení (zachycení blesku)
Jímací zařízení tvoří vrcholové tyče, jímací vodiče na střeše nebo jímací sítě (Faradayova klec).
Technik kontroluje:
- Mechanický stav jímačů – koroze, mechanické poškození (jímače na průmyslových komínech nebo střechách hal jsou namáhány vibracemi a teplotními výkyvy)
- Uchycení jímacích vodičů – svorky a objímky nesmí být uvolněné, vodič musí být pevně upnut v pravidelných intervalech dle normy
- Zakrytí nebo poškození – instalace antén, klimatizačních jednotek nebo solárních panelů na střeše nesmí narušit funkci jímacího systému; při rekonstrukci střechy jsou jímače nejčastěji poškozeny
- Materiálová kompatibilita – míchání měděných a železných prvků bez izolace způsobuje elektrolytickou korozi
2. Prohlídka svodů
Svody vedou zachycený blesk ze střechy do uzemnění. V průmyslových objektech jde o vodiče na fasádě nebo v chráničkách uvnitř konstrukce.
Technik kontroluje:
- Počet svodů – norma stanovuje maximální vzdálenost mezi svody (6–20 m dle třídy LPS); při přístavbě objektu musí být doplněny
- Mechanický stav – přerušení, koroze, mechanické poškození (průchodky zdí, místa průchodu vozidly nebo manipulační technikou)
- Zkušební svorky – každý svod musí mít zkušební svorku umístěnou 0,5–1 m nad zemí pro oddělení a měření uzemnění
- Označení svodů – viditelné označení, aby nedocházelo k nechtěnému přerušení při stavebních nebo údržbových pracích
3. Měření uzemnění
Uzemnění je nejdůležitější součást bleskosvodné soustavy. Bez dostatečně nízkého odporu uzemnění systém nefunguje správně.
Postup měření:
- Technik odpojí svod od uzemňovací soustavy (zkušební svorka)
- Změří odpor uzemnění metodou 3-pólovou (přísný test) nebo Wennerovou metodou
- Porovná s normovým požadavkem
Normové požadavky na odpor uzemnění:
- Pro LPS třídy I a II: ≤ 10 Ω
- Pro LPS třídy III a IV: ≤ 10 Ω (obecné doporučení, konkrétní hodnota závisí na celkovém návrhu)
- Pro ATEX prostředí: zpravidla ≤ 5 Ω nebo přísnější dle požadavku projektanta
Zvýšený odpor uzemnění způsobují: koroze uzemňovacích elektrod, vysychání půdy, mechanické poškození, přerušení spojů.
4. Kontrola pospojování
Hromosvod musí být propojen s dalšími kovovými konstrukcemi objektu (přípojnicí ochrany před bleskem – BEB). Technik kontroluje:
- Propojení hromosvodu s hlavní uzemňovací přípojnicí elektroinstalace
- Připojení kovových konstrukcí střechy, ocelových nosníků, potrubí, klimatizačních jednotek
- Propojení s přepěťovými ochranami (SPD) pro elektrické instalace
Chybějící pospojování zvyšuje riziko bočního přeskoku blesku uvnitř objektu – nebezpečného pro osoby i zařízení.
5. Kontrola přepěťových ochran (SPD)
Přepěťové ochrany jsou součástí komplexní ochrany před bleskem (Coordinated Lightning Protection). Technik kontroluje:
- Přítomnost SPD třídy I v hlavním rozvaděči (ochrana před přepětím od přímého zásahu)
- Přítomnost SPD třídy II ve vývodových rozvaděčích
- Stav indikátorů SPD modulů (zelený = OK, červený = vyměnit)
- Datum instalace (SPD se po zásahu blesku automaticky vyčerpá a vyžaduje výměnu modulu)
Výstup revizní zprávy hromosvodu
Revizní zpráva hromosvodu obsahuje:
- Popis kontrolovaného systému (typ, třída LPS, rozsah)
- Výsledky vizuální prohlídky s popisem závad
- Naměřené hodnoty odporu uzemnění pro každý svod
- Závěr: vyhovuje / nevyhovuje / vyhovuje s výhradami
- Doporučené opravy nebo úpravy
- Termín příští revize
Jaké jsou nejčastější závady při revizi hromosvodu?
- Přerušený svod po stavebních pracích na fasádě nebo při výměně opláštění haly
- Vysoký odpor uzemnění po rekonstrukci zpevněných ploch (betonové nebo asfaltové plochy kolem budovy vysušují půdu a zvyšují odpor)
- Chybějící propojení nové kovové střešní konstrukce nebo FVE nosné konstrukce s hromosvodem
- Vyčerpané SPD moduly po bouřkové sezóně bez prohlídky
Časté dotazy
Jak často se musí dělat revize hromosvodu?
Podle nařízení vlády č. 190/2022 Sb. se běžné stavby revidují 1× za 4 roky a objekty s vyšším rizikem 1× za 2 roky; u prostředí s nebezpečím výbuchu (ATEX) zpravidla 1× ročně. Mimořádná revize je nutná po každém přímém zásahu bleskem.
Kdo smí revizi hromosvodu provádět?
Revizi provádí revizní technik s platným osvědčením pro daný druh a rozsah vyhrazených elektrických zařízení; odbornou způsobilost upravuje nařízení vlády č. 194/2022 Sb. Výstupem je vždy písemná revizní zpráva.
Jaký odpor uzemnění musí hromosvod splňovat?
Pro třídy LPS I a II se obvykle požaduje odpor uzemnění ≤ 10 Ω, v prostředí ATEX zpravidla ≤ 5 Ω. Konkrétní hodnota vždy vychází z celkového návrhu bleskosvodné soustavy a analýzy rizik dle ČSN EN 62305-2.
Co hrozí, když revize hromosvodu chybí?
Bez platné revize riskujete odmítnutí pojistného plnění při zásahu bleskem i porušení zákonné povinnosti provozovat vyhrazené elektrické zařízení bezpečně. Neudržovaná ochrana před bleskem navíc zvyšuje riziko požáru – technické závady patří podle HZS ČR k častým příčinám požárů.
Revelop provádí revize hromosvodů a bleskosvodných soustav pro průmyslové haly, logistická centra a komerční objekty. Zajišťujeme měření uzemnění, prohlídku pospojování i kontrolu přepěťových ochran. Nezávazně nás kontaktujte.